Ono je to možná také o tom, umět si ten čas udělat. Slova, že to nejde jsou už tak velmi špatným začátkem. A také špatným tvrzením, protože je jistě něco, co se dá naprosto zrušit. Ovšem pokud vám to druhé přinese více klidu než čtení… Někdy to bývá velká potíž a dá se to pochopit. Ale zase na druhou stranu si vyčlenit hodinku na přečtení něčeho opravdu dobrého není nadlidský výkon. Místo sledování televize například. Prostě ji vypnout a je klid. Vezměte si do ruky knihy, někam se usaďte, někam do koutku, do klidu, a dejte si dvě deci dobrého vína.  

Ohromné chvíle klidu se dají zažít někde na chatě, uprostřed lesů, na verandě, s nohama na stole, muži s doutníčkem, pokud jsou tedy kuřáci a lahví whisky, to se to panečku relaxuje. Jenže na každá má tu možnost. Ale ono to jde i v paneláku, i když to samozřejmě nebude to pravé ořechové. Jenže s tím už nic nenaděláte. Můžete se však takovou atmosféru pokusit napodobit. Pustit si kvílení větru, zahalit se do deky a klidně tam může být i ta whisky a doutník. Pak si otevřete okno a uvidíte, že je to super. Pokud ovšem to okno nemáte na hlavní cestu a nebydlíte v prvním patře. Pak vám asi ani zvuk meluzíny z reprobeden moc nepomůže. V tomto případě je lépe nechat jej zavřené.  

U čtení jakékoli knihy musíte mít klid. Je jedno co čtete, ale když vás do toho pořád někdo ruší, nemůžete se soustředit. Myšlenky vám utíkají a než se dostanete zpátky do klidu, zase už na vás někdo volá. Relaxaci člověk potřebuje stejně jako maso nebo peníze. Neumřete bez toho, ale také to pak není ono. Kdo nemá chvilku klidu, aby si nějakou tu nohu přečetl, nežije život naplno. Někdy to člověka skutečně nabudí do další práce. A když si u čtení krásně odpočinete, tak i do té práce se vám pak pojede lépe. A jak to máte s čtením knih vy? Máte na to čas? Pokud ne, zkuste si ho udělat.